Mladýpodnikatel.cz

Během sedmi let se mu povedlo založit tři velmi úspěšné projekty. Nejprve to byl Slevomat (který se nedávno prodal za více než 1,5 miliardy korun), poté DámeJídlo.cz a nakonec Rohlík.cz, kterému se dnes věnuje naplno. Tomáš Čupr byl hostem MladýPodnikatel.cz. Jestli má někdo zkušenosti s rozjížděním nových úspěšných projektů na internetu, je to právě Tomáš Čupr. Konec konců, říká se mu „Rozjížděč“. Jak ale sám přiznává, jeho život nebyl vždy jen o úspěchu, a to jak v podnikání, tak i v životě. Naopak, je plný obětí – kvůli byznysu musel změnit zemi, ve které žil, opustit dobře našlápnutou firmu, ve které měl podíl, a začít úplně od nuly. Když jsem přemýšlel, o čem se s Tomášem bavit (témat mě napadlo snad milion), zvolil jsem ta, která podle mě mohou pozitivně ovlivnit nejvíce lidí. Ptal jsem se tedy, jak přišel na tři tak dobré nápady v relativně krátkém čase, jak jednotlivé projekty rozjížděl, jak uvažoval nad jejich potenciálem a jak sháněl lidi, kteří mu pomohou v podnikání uspět. Přeji si, aby náš roz

Motivace zaměstnanců a péče o jejich komfort je při 3% nezaměstnosti v Česku stále častějším tématem, které firmy řeší. Inspirovat se mohou i mimo komerční prostor - například ve Skautském institutu. V rámci série Dobrovory - rozhovor o dobru jsem si pozval ředitele Skautského institutu Miloše Říhu. Institut zřizuje Junák a jeho vizí je „zanechat svět lepší“. Jeho činnost stojí na práci zapálených dobrovolníků a obnáší pořádání vzdělávacích konferencí a společensky hodnotných projektů. Nemyslete si ale, že v dnešním světě už skauting nikoho nezajímá. Jenom v roce 2016 se do Junáka přihlásilo kolem 3000 lidí. V rámci Skautského institutu jich pracuje asi 150. Ti se podílí na tvorbě nových projektů, konferencí, budování skautského archivu nebo jen na fungování institutu samotného. Většina z nich to dělá zadarmo, nebo za velmi malé peníze. Jak je to možné a proč tolik lidí investuje svůj čas právě do Skautského institutu? A v čem se z hlediska vytváření firemního prostředí a přístupu k lidem mohou inspirovat f

Mladého podnikatele sleduje řada začínající podnikatelů nebo lidí, kteří o podnikání teprve uvažují. Mnoha z nim ještě nebylo ani 18 let. Jak mohou začít podnikat oni a jak funguje proces zplnoletnění? O tom jsem si povídal s Ondřejem Preussem z Dostupného advokáta, který začínajícím podnikatelům pomáhá. Nezletilý podnikatel se musí obrátit na soud. Ten na jeho návrh může plnou, svéprávnost přiznat a to za podmínek, že nezletilý dosáhl věku šestnácti let a je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti. To se prokazuje vlastně svého druhu business plánem. Dále s návrhem musí souhlasit zákonný zástupce nezletilého. V jiných případech soud návrhu vyhoví, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. Např. objektivně je vše splněno, jen rodiče iracionálně nechtějí poskytnut souhlas. Jen loni soud takto “zplnoletnil” cca 50 lidí, celkem už kolem 150. Jaká práva a jaké povinnosti po přiznání plné svéprávnosti mladý podnikatel získá? Jednak zákon od té doby předpokládá, že má rozum prům

(Komerční sdělení) Jiří Jemelka je podnikatel, specialista na interim management a člen vedení několika společností. V rámci J.I.P. pro firmy pomáhá podnikatelům zvládat firemní krize a nastartovat jejich růst. Proč takové krize nejčastěji vznikají a jak je efektivně řešit, jsme si povídali v našem rozhovoru. Společně se svými kolegy pomáhá středním firmám z mnoha odvětví. Řeší i takové situace, kdy je firma v podstatě na hranici krachu nebo si jednoduše nedokáže udržet svoje postavení na trhu. Znovu ji nastartovat přitom může být otázkou i menších změn, mnohdy pouze v myšlení těch, kteří firmu vedou. V rozhovoru jsme probrali, jak se mění podnikatelské prostředí v Čechách, co nejčastěji vyvolává firemní krize, proč není dobré se při prodeji vlastních služeb spoléhat jenom na reference a kdy zakladatelé začínají brzdit rozvoj vlastních firem a je lepší je vystřídat. Co se ve videu dozvíte? - Jak nejčastěji vznikají firemní krize a jak je lze řešit? - Co je základem úspěchu při zvládání krizí? - Jaké krize

Pepu najdete v mnoha českých vtipech. Příběh slevového serveru Pepa.cz zní také tak trochu jako vtip. Kvůli sporům mezi společníky totiž přišel o svou doménu a musel se rychle přesunout pod novou značku Klido.cz. Co se vlastně stalo a jak to výkonný ředitel firmy Petr Sýkora řešil? Krizový management zní jako zajímavá disciplína, dokud ho ovšem nezažijete na vlastní kůži. Web Pepa.cz přestal fungovat v brzkých ranních hodinách. Pohotovost celé firmy navíc značně ochromil i nefungující internet v kancelářích. Podle slov Petra Sýkora za vším stál spolumajitel firmy, který doménu i internet jednoduše vypnul. Celý spor je momentálně u soudu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co se vlastně ve firmě stalo, proč spory mezi společníky došly tak daleko a jak Petr Sýkora firmu křísil poté, co ztratila svou doménu. A také, zda se tomu dalo předejít. Co se ve videu dozvíte? - Proč Pepa.cz přišel o svou doménu? - Co se dělo v prvních hodinách nefunkčnosti webu? - Jak se vybíral nový brand a jak probíhal přesun? - O

Kariéra ekonoma Tomáše Prouzy je velmi bohatá. V roce 2001 spoluzakládal server Peníze.cz, který později prodal. Jednoho dne mu zazvonil telefon a dostal nabídku pracovat jako náměstek ministra financí. Od té doby vystřídal řadu funkcí - byl například kordinátorem digitální agendy ČR, pracoval ve Světové bance a nyní je poradcem premiéra. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co mu pomohlo jeho kariéru nastartovat, jak jeho práci v politice ovlivnily podnikatelské začátky a jak vypadá práce politika v praxi. Rozebrali jsme ale také českou e-commerce, její největší výzvy do budoucna a příležitosti, které se dnešním podnikatelům nabízí. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak se novináře stane politik? - Jaká je politika v praxi a jak v ní nastartovat změny? - Co se Tomáš Prouza o politice naučil a jaké momenty považuje za nejsilnější? - Proč musel svou bezpečnost řešit i s policií a čeho se nejvíce obává? - Jak vnímá českou e-commerce a jaké největší výzvy podle něj bude muset zvládnout? - Jaký má názor na vstup vel

Snad celá česká e-commerce zaznamenala prodej Slevomat.cz, Zlavomat.sk a Skrz.cz britské společnost Secret Escapes. Celý obchod přesáhl 1,5 miliardy korun a zapsal se tak mezi české rekordmany. Jedním z jeho hlavních tvůrců byl dnešní host Pavel Vopařil. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak celý obchod probíhal, jak prodejci oslovovali potenciální zájemce, co rozhodovalo při vyjednávání a co se v rámci celého prodeje nepovedlo. Bavili jsme se také o tom, zda by se Slevomat před pár lety - v době největšího boomu slevových serverů - prodal za více peněz než nyní. Pavel Vopařil byl jednou z hlavních postav celého obchodu. Majitelé Slevomatu si jej najali a on je celým obchodem provázel. Slevomat ale není jediným projektem, s jehož prodejem má zkušenosti. Právě pracuje na něčem dalším… Co se ve videu dozvíte? - Proč si majitelé Slevomatu najali právě Pavla Vopařila a svěřili obchod zrovna jemu? - Jak to ovlivnilo Pavlovu kariéru a na čem dalším pracuje? - Proč se Slevomat vlastně prodával a neprodal by se

Často se říká, že negativní reklama je také reklama. Pokud však jde o malou společnost či freelancera, nemusí to vůbec platit. Ba naopak, negativní reference, recenze či hodnocení jsou často smrtící. Jak se ale nepravdivým recenzím bránit? Co když není recenze nepravdivá a jen hodně přehnaná? Stane se malá chyba a zákazník to popíše tak, že u mě už snad nemůže nikdo zdravý nakoupit. Musím se s tím smířit. Nejprve bychom uvedli neprávní, čistě praktickou radu. Nezáleží na tom, zda je negativní reference opodstatněná či nikoli. V obou případech je nutné příjemně a aktivně reagovat a snažit se vše uvést na pravou míru. Pokud však jde o recenzi na cizím webu, např. na tripadviseru či jiném doporučujícímu portálu, nezbývá často než zvažovat právní postup. Prvním krokem je výzva ke stažení nepravdivého či urážlivého sdělení. Provozovatel webu má totiž povinnost odstranit sdělní, o kterém se dozví, že je protiprávní. Více o tom zde. Pokud toto nepomůže, nezbývá než se obrátit na soud. Ten může nařídit stažení ne

Filip Horký patří mezi nejznámnější české mladé novináře. Začínal psaním článků o fotbale, pokračoval jako reportér České televize, stal se jedním z členů DVTV a teprve před pár dny přešel do Seznam Zpráv. Je mu 25 let a na kontě má už řadu ocenění. Kromě místa v žebříčku 30 pod 30 českého Forbesu získal i novinářskou Křepelku, která se uděluje nadějným novinářům do 33 let. Svou cestu do mediálního světa si přitom dláždí sám - do České televize mu pomohla jedna zpráva na Facebooku, kterou zaslal své oblíbené moderátorce. Zaujal ji a získal tak svou vysněnou práci. „My neděláme nic navíc, ale jsme ukřivdění, že nemáme nic navíc,“ říká v našem rozhovoru s tím, že teď je nejlepší příležitost pro mladé novináře prosadit se. V rozhovoru jsme si povídali nejen o jeho příběhu, ale i o jeho velkých ambicích do budoucna a co mohou udělat ostatní proto, aby se také prosadili v médiích a aby nastartovali svou kariéru. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak zní Filipův příběh a jak se mu povedlo nastartovat svou kariéru? -

Weby, na které mohou lidé vkládat komentáře jsou často živější a navštěvovanější než statické prezentace. Komu však text komentáře po publikování patří? Autorovi, nebo provozovateli webu? A kdo za něj odpovídá a nese riziko za nepravdivou či urážející informaci. Žijeme ve zemi, kde transparentní účet kandidáta na prezidenta republiky slouží jako platforma ke sžíravým komentářům, nabídkám či vyloženým urážkám. Klasický laskavý český humor:) Kdo však na běžném webu obsah komentářů smí upravovat, kopírovat a kdo za něj odpovídá? Základem jsou podmínky užívání daného webu. V nich doporučujeme jasně stanovit možnost provozovatele nevhodné příspěvky odstranit. O nevhodnosti by také měl rozhodovat zcela po své vůli. Není to rozhodně cenzura, neb je to jeho soukromý prostor. Podmínky by měly upravit i autorská práva a licence. Pokud tedy chybí, nemůže provozovatel jen tak do komentářů zasahovat a kopírovat je. Podle zákona platí, že provozovatel webu odpovídá za obsah komentářů pokud mohl a měl vědět, že jejich o

„Spousta lidí se dneska soustředí na to být v něčem specialista, aniž by znali kontext,“ říká zakladatel agentury Dark Side. Jak si udržovat patřičný nadhled a jak se vzdělávat v oboru marketingu? Rozhovor s Tomášem Jindříškem měl být o jeho byznysu, o marketingu agentury Dark Side a o tom, v čem spočívají její služby. Nakonec ale byl o něčem úplně jiném. Otázka, v čem je firma jiná než její konkurenti, nás dostala až k tomu, jak dnes fungují čeští marketéři, jak by se měli vzdělávat a proč to generace Millenials nemá vůbec jednoduché. Co se ve videu dozvíte? - V čem dělají marketéři v rámci svého profesního rozvoje chybu? - Na co by se měli zaměřit marketéři začátečníci? - Proč není specializace nutně tou nejlepší cestou, jakou se můžete vydat? - Jak pracovat s generací miléniálů a proč to nemají jednoduché, jak si občas myslíme? - V čem udělal v rámci svého osobního rozvoje chybu Tomáš? - Jak se přizpůsobovat novým trendům a držet krok se špičkami na trhu? rostecky.cz www.rostecky.cz

Favi.cz je vyhledávač nábytku a dekorací. Pomůže vám zorientovat se mezi desítkami e-shopů, které už tak nemusíte procházet postupně, ale hezky najednou prostřednictvím jednoho webu. Že to funguje, dokazují i čísla - ročně se přes Favi.cz prodá zboží za 1 miliardu korun. Hostem dalšího rozhovoru MladýPodnikatel.cz byl spoluzakladatel Favi.cz Jan Zajíc. Bavili jsme se o tom, jak vlastně vyhledávač nábytku funguje, jak se skrze něj vydělávají peníze a co je na celém jeho byznysu největší výzvou. Probrali jsme i stav českých e-shopů s nábytkem a největší příležitosti, které tento segment nabízí. Jelikož je Favi.cz především technologický projekt, zabrousili jsme i k tématu iOS a Android aplikací či k neuronovým sitím. Co se ve videu dozvíte? - Díky čemu Favi tak vyrostlo a co jeho růst nejvíce nastartovalo? - Jak funguje český online trh s nábytkem a kolik lidí už dneska nakupuje skříně na internetu? - Čeho se na Favi prodá nejvíce? - Jak funguje byznys model Favi.cz a jak pracuje s prodejci nábytku? - Jaké

Samořiditelná auta a drony. Ani jedno není v Zásilkovně pouze fikcí, ale realitou, na kterou si firma připravuje. Jak bude vypadat budoucnost logistiky, jak fungují systémy Zásilkovny a jak její byznys? O tom byl rozhovor se Simonou Kijonkovou. Zásilkovna má roční obrat kolem 400 miliónů korun, zaměstnává asi 400 lidí a je do ní zapojeno přes 14 tisíc e-shopů a necelých 1200 poboček, na kterých si zákazníci mohou vyzvednout svoje zboží. Je při takových číslech ještě prostor, kam na tuzemském trhu růst? Řada českých e-shopů navíc postupně rozjíždí vlastní logistiku. Jak tohle ovlivní byznys Zásilkovny a jak se firma připravuje na trendy v podobě samořiditelných vozů nebo doručování drony? Kromě toho jsme se zakladatelkou a ředitelkou Zásilkovny probrali i obchodní model firmy a proč se vyplatí některá města, do kterých firma doručuje zásilky, dotovat. Co se v rozhovoru dozvíte? - Kam může ještě Zásilkovna růst a jaké má plány do budoucna? - Jak ji ovlivňují aktuální trendy (vlastní logistika, drony, samoř

Komerční sdělení: Rozdělení na výkonnostní marketing a marketing pro podporu značky není zrovna nejvhodnější. Navíc budovat značku neznamená jenom platit reklamní bannery. Čeští marketéři se často omezují pouze na svoje zavedené postupy a vybírají si tu jednodušší cestu. Tvrdí to David Vurma, který vede PPC oddělení a oddělení digitálních médií v marketingové agentuře ACOMWARE. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jaké chyby dělají čeští marketéři, kdy dělají svou práci špatně a proč by měli zkoušet nové věci. Bavili jsme se také o datech - kdy marketéři volí špatné metriky a proč PNO není vždy tím nejlepším způsobem, jak vyhodnocovat svoje kampaně. Zmínili jsme framework SEE-THINK-DO-CARE a jeho praktické využití českými firmami a zabrousili jsme i do tématu výběru nového marketéra do vašeho týmu. Přečtěte si článek Davida Vurmy: Jak vyhodnocujete kampaně? A děláte to správně? → https://blog.acomware.cz/komentar-jak-vyhodnocujete-kampane-a-delate-to-spravne/ rostecky.cz www.rostecky.cz

Lenka Kučerová věří v podporu podnikání. Založila neziskovou organizaci StarLift.org, prostřednictvím které pomáhá českým vývojářům prosadit se v zahraničí a získat stáž třeba v Americe. Tvrdě ale narazila - na neschopnost mladých lidí, nezájem zahraničních firem i na politiku Donalda Trumpa. Domluvit si stáž v Česku nemusí být zas tak náročné. Před pár dny jsme si o tom povídali s Dianou Zadákovou. Zejména na vývojáře čeká na každém rohu deset zajímavých nabídek, a to je jedním z důvodů, proč podle Lenky mnoho z nich podlehne finančním podmínkách už v nízkém věku a dál se příliš nerozvíjí. Zahraniční firmy s Čechy podle ní nemají skoro žádné zkušenosti. Navíc často naráží na jejich nespolehlivost, neschopnost se domluvit cizími jazyky nebo na znalost pouze zastaralých technologií, o které je možná zájem na tuzemském trhu, už ale ne tolik na tom globálním. V čem dělají mladí lidé chybu? Jsou miléniálové línou generaci? A jak nastartovat osobní i profesní rozvoj těch, kterým ještě nebylo ani 30? O tom je to

Pokud se rádi sebevzděláváte na internetu, určitě jste už narazili na SlidesLive.com. To je ten web, který vedle videozáznamu přednášky zobrazuje i prezentaci řečníka, která se přepíná automaticky tak, jak ji přepíná řečník na pódiu. SlidesLive.com ale není jenom to. Je toho mnohem víc. Není to tak dávno, co firma dostala investici ve výši jednoho milionu dolarů. Jejím cílem je nahrát doslova všechny přednášky po celém světě, a to včetně těch komerčních, tak například těch od univerzit. Již dnes spolupracují s velkými značkami napříč různými zeměmi a využívají k tomu služeb stovek kameramanů. Vojtěch Ciml je spoluzakladatelem a ředitelem SlidesLive.com. Nápad na založení dostal ještě na škole, když chtěl nahrát přednášky pro kamarády, co zrovna chyběli. Jak se projekt postupně vyvíjel, díky čemu se mu povedlo prorazit a jak se dnes dostává k velkým klientům? O tom jsme si povídali v našem rozhovoru. Co se ve videu dozvíte? - Jak vznikl nápad na založení SlidesLive.com a co všechno dneska představuje? - V

Profesor a věděc Vladimír Mařík je ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. V rozhovoru si se mnou povídal o čtvrté průmyslové revoluci a o jejích dopadech na byznys i běžnou společnost. Jak se změní e-commerce po nástupu Průmyslu 4.0? Jsou české firmy připraveny na bezpečnostín rizika, která čtvrtá průmyslová revoluce přináší? A proč by se na ni měl těšit méně kvalifikovaný člověk, jehož pracovní pozici nejspíš nahradí stroje? V Česku najdete jenom málo lidí, kteří vám na tyto otázky dokáží odpovědět, jako je profesor Vladimír Mařík. „Každý malý i střední podnik by si měl uvědomit, že revoluce je tady,“ připomíná a dodává, že bezpečnost v tomto směru zatím stále zaostává nad schopnosti pirátů, kteří se technologie snaží zneužít. Probírali jsme ale nejen projevy Průmyslu 4.0 v praxi, ale i prostor pro případné inovace: „Budoucnost je v hledání inovací v průmyslu spojených s výrobou, s hmotou, obráběním…“ Nezapomněli jsme ani na budoucnost e-commerce („V budoucnu

Na škole dostal s kamarády nápad - založit web a podělit se s ostatními o levné letenky, na které se jim povedlo narazit. Dnes si říkají lovci letenek, prodají jich stovky měsíčně a naplno tím zaměstnávají čtyři lidi. Web ZaleťSi.cz sledují především ti, co si chtějí koupit letenku na rychlý výlet. Autoři na něj totiž vkládají úlovky ve formě skutečně levných letenek, které vznikly nějakou mimořádnou akcí aerolinek nebo chybou. „Jsme pro aerolinky taková nechtěná nevěsta,“ přiznává Jiří Spolek, který web spoluzakládal. V rozhovoru jsme se bavili o férovosti podobného podnikání, ale i o automatizaci marketingu, vývoji a o tom, jak velké peníze se na tom vlastně dají vydělat. Zmínili jsme i populární český startup kiwi.com, který je podle Jiřího možná nafouknutá bublina. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak probíhá lov letenek? - Co za technologie se za ZaleťSi.cz skrývá? - Jak se na to dívají samotné aerolinky a proč některé nákupy končí u soudu? - Jak ZaleťSi.cz automatizuje svůj marketing? - Co mu v marketin

Pavlína Louženská je rozhodně velmi úspěšná žena. Ve svých 33 letech má za sebou už pozici marketingové ředitelky agentury H1.cz, šéfky marketingu Zootu a nyní vede oddělení inovací a produktu v agentuře 2FRESH. Má za sebou ale i vážné zdravotní problémy a spoustu cenných zkušeností, o které se podělila v tomto rozhovoru. Nebojí se o sobě prohlašovat, že jednou chce být prezidentkou. Není si jistá tím, že se o to nakonec pokusí, ale přiznává svoje vysoké ambice. Podle ní i ostatní ví, čeho v životě chtějí dosáhnout, ale bojí se to říct nahlas. V kariéře i v osobním životě ji nejvíce zbrzdila Crohnova nemoc, kvůli které musela strávit až rok v nemocnici. I tam ale pracovala a třeba skypovala do firmy. S nemocí jí pomohlo se vyrovnat především to, že se svými problémy nezačala definovat, ale i nadále snila a pracovala na tom, čeho chce dosáhnout. V rozhovoru jsme mluvili o ambicích, o jejich dosahování, ale i o zvládání těžkých překážek a o dětech, které ve 33 letech stále nemá. Co se v rozhovoru dozvíte?

Diana Zadáková je v marketingu teprve nováček. Po tříměsíční stáži nastoupila na částečný úvazek do marketingové agentury eVisions.cz. V polovině července na svém blogu napsala článek (https://www.dianaella.com/2017/07/16/kdo-se-boji-nesmi-na-staz-aneb-jake-je-byt-stazistkou-v-evisions/) o tom, jak podobnou stáž získat a jak si z ní odnést co nejvíce. A přesně o tom je tento rozhovor. Jeho cílem je inspirovat mladé lidi, kteří přemýšlí o své budoucnosti v marketingu a hledají svůj odrazový můstek. Diana jim předá svoje zkušenosti a tipy, jak vybírat agenturu pro stáž, jak projít přijímacím kolečkem a jak využít stáž pro svůj profesní i osobní růst. Na své si přijde ale i druhá strana - firmy, které díky rozhovoru s Dianou mohou zjistit, jak také mladí při výběru nové práce přemýšlí a jak lze stážistům zpříjemnit pracovní prostředí. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak získat stáž v oblasti online marketingu? - Podle čeho si vybírat agenturu, do které nastoupíte? - Jak se připravit na přijímací pohovor a jak z