Plus

Nabídneme další rozhovor z Frankfurtského knižního veletrhu tentokrát s finskou překladatelkou a vydavatelkou Susannou Räty. V recenzní části se mimo jiné podíváme na to, s čím se na prezidenty ČSSR v letech 1968 - 1989 obraceli českoslovenští občané, a to díky knize Vážený soudruhu prezidente, kterou uspořádal historik Tomáš Vilímek. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

V říjnu uplynuly tři roky od zvolení Giorgii Meloniové italskou premiérkou. A i když to může znít neuvěřitelně, jde o jeden z nejdelších mandátů v poválečné historii země. Od vzniku italské republiky roku 1946 se v zemi vystřídalo téměř sedmdesát vlád, často trvajících jen pár měsíců. Meloniová tak drží třetí místo v žebříčku nejdéle vládnoucích kabinetů.

Ruské manipulace na sociálních sítích. To je jedna ze sil, která mění současnost, mění mysl voličů, mění nás, pokud jí nerozumíme, pokud ji neumíme prokouknout.

Představí architekta Alexandrose Kaminarase, který se narodil na Kypru řecko-kyperskému otci a české matce. A navštíví pražskou akci "Měsíc srbské kultury". Připravila Tajana Mančalová a moderuje Iveta Demeterová.

Internet zásadně změnil to, jak přijímáme informace, jak s nimi pracujeme a co dokážeme. Teď se nám před očima mění i to, jak k němu přistupujeme. Dlouhé roky to byly internetové prohlížeče a vyhledávače, kdo fungoval jako určitý dveřník či klíčník pro vstup do světa nekonečných jedniček a nul. Jenže nástup umělé inteligence postavil na hlavu i tuto zdánlivou konstantu.

Zatímco Andrej Babiš chystá návrat do Strakovy akademie, můžeme sledovat i ponurou dohru jeho předchozího premiérství. A to v sérii soudních rozsudků, včetně Ústavního soudu, podle nichž do Babišova Agrofertu plynuly miliardové dotace v rozporu se zákonem o střetu zájmů.

Oslavili jsme svátek připomínající výročí vzniku naší novodobé státnosti, prezident republiky na Pražském hradě udělil při této příležitosti řády a vyznamenání lidem, kteří si je bez výjimek a otazníků zasloužili svým přínosem společnosti (jak stále osvěžující oproti éře minulé hlavy státu). Statistici oznámili nečekaně vysoký růst české ekonomiky a pokračovalo vyjednávání o nové vládě.

MorningBeat je navíc bez alkoholu. Víno na Lanzarote doslova roste z popela. Sopečný prach ho chrání před větrem a dodává mu i vláhu. Před 7 lety vyrostla i díky finanční podpoře z Česka v tanzanské vsi Boko Temboni základní škola. Nejen o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Ruský prezident Vladimir Putin minulou neděli oznámil úspěšný test řízené střely Burevestnik s plochou dráhou letu a jaderným pohonem. Její let nad Antarktidou dlouhý 14 tisíc kilometrů označil za přelom. Putin označil Burevestnik za „neporazitelný“ – ale jak píše v analýze pro ukrajinský deník Kyiv Post bývalý velitel letky amerického námořnictva Chuck Pfarrer, není to tak docela pravda.

Připomene Havlovu Žebráckou operu, která měla svou světovou premiéru před padesáti lety. A věnovat se bude také filmu Nepela a nové inscenaci Činoherního klubu Fernando Krapp mi napsal dopis. Připravila Michaela Vetešková.

Koho se dotkne nový kybernetický zákon? Proč lidé pořád posílají svoje peníze telefonickým podvodníkům vydávající se za policisty a bankovní úředníky? Jak může OSN pomoct lidem ohroženým násilím na západě Súdánu? A co všechno bude k vidění v největším muzeu světa v egyptské Gíze?

Babišova úporná tajnosnubnost kolem střetu zájmů nevěstí nic dobrého. Rusové jsou mistři manipulace, využívají ji na sociálních sítích. Nebývalá stabilita, aneb tři roky Giorgie Meloniové v čele italské vlády. Umělá inteligence, internet a měnící se svět.

Osudová facka, která převrátila život několika lidem. To je základ dokumentární inscenace, kterou pro Dejvické divadlo napsal a režíruje Jiří Havelka na základě podcastu Odpustit?. „V příběhu se agresor a oběti snaží setkat a pochopit celou záležitost. A justice se snaží o nápravu. Postupně příběh rozkrývá několik vrstev a zjistíme, že to celé není černobílé,“ říká herečka Lenka Krobotová, která hraje jednu z hlavních rolí, advokátku Kláru Kalibovou z organizace In IUSTITIA.

Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.

Vystoupit před 120. tisíci diváky s Michaelem Jacksonem si rozhodně netroufne každý. Když ale před mikrofonem a na podiu vyrůstáte, může se tréma dostavit až o desítky let později. Z Dismanova souboru vzešlo už několik generací uznávaných umělců. V páté epizodě uslyšíte mluvit Václava Postráneckého, Denisu Barešovou, Kryštofa Hádka nebo Marka Ebena. Ne vždy byste je ale po hlase poznali.

Ne každé Dismanče se v dospělosti stane reportérem nebo hercem. A je to tak dobře. Poznávat svět skrz rozhlasový mikrofon se hodí každému. Záchranářům, sociálním pracovníkům i spisovatelům. I přesto ale má Dismanův soubor mezi svými absolventy řadu rozhlasových ikon, které si ve čtvrté epizodě také připomeneme.

Broučkov byste na mapě nebo v navigaci hledali marně, přesto by ho ale řada členů Dismanova souboru označila za nejkrásnější místo na světě. Legendární letní tábory byly pro soubor útočištěm v těžkých totalitních časech, natáčení rozhlasových her a rozebírání poezie v lesích ale děti nepřestalo bavit ani ve svobodě. Vypravte se na Broučkov s námi.

Dokážete si představit, jaké to je vyhrát v deseti letech prvního Oscara pro Československo a nesmět si ho převzít? A co se stalo, když Dismančata vyběhla z rozhlasového studia bojovat na barikády při Pražském povstání? Druhá světová válka a turbulentní politický vývoj po ní Dismanův soubor poznamenaly v mnoha různých směrech. Tvrdé rány se cyklicky střídaly s pocity naděje a zahraničním úspěchem.

Děti hovoří špatně česky. Čti s nimi, uč je české básničky. Právě tomuto výroku, který kdysi slyšel pedagog a režisér Miloslav Disman od svého otce, vděčí tisíce lidí za výjimečné dětství. V Dismanově rozhlasovém dětském souboru se už 90 let učí jeho členové prožívat umění, mluvit před mikrofonem, pracovat jako profesionálové. Má to ale háček. Do souboru se ze dvou set přihlášených dostane každý rok jen zhruba sedm dětí.

Závod Běhu sebepřekonání zvládlo dokončit na celém světě jenom 55 lidí, z toho dva Češi. Jedním z nich je ultramaratonec Milan Javornický, který v letošním ročníku skončil na 6. místě. „Na závodě jsem se o sobě dozvěděl spoustu věcí. Třeba že potřebuji ještě více trpělivosti a taky, že když člověk něčemu věří a věnuje tomu část svého života, tak dokáže nemožné,“ vyzdvihuje v pořadu Hovory.